Seriál Poznejte naše lidi
Nahlédněte s námi pod pokličku PROSAZu. Několik následujících týdnů se budete moci těšit na rozhovory s vedoucími pracovníky a podívat se, jak to dělají ti nejpovolanější.
I když to někdy bolí, chci tuhle práci dělat.
Katka Filipenská
Domácí zdravotní péče je nepostradatelnou disciplínou. Zdravotní sestry v čele s Kateřinou Filipenskou usnadňují život a pomáhají lidem v jejich domácím prostředí.
Jaká je náplň Vaší práce?
Mou náplní práce je zajištění zdravotní péče o zdravotně znevýhodněné lidi v jejich přirozeném domácím prostředí. Vedu tým zkušených sester, které naše pacienty navštěvují pravidelně. Zajišťujeme u nich kontrolu fyziologických funkcí, odběry biologického materiálu, podávání léků, převazy ran a spoustu dalších úkonů určených praktickým lékařem či specialistou.
Kolik domácností zvládnete měsíčně navštívit?
Například v srpnu bylo ošetřeno 52 klientů, ale musíme si říct, že někteří pacienti mají různý interval návštěv, někdo má péči každý den, někdo 3krát do týdne. Tato čísla jsou však průměrná.
Co pro Vás znamená PROSAZ?
Mnoho. Například naději či pomoc. Fakt, že na to člověk není sám. Že naší péčí můžeme změnit spoustě lidí život.
Setkání se spoustou zajímavých lidí, jako jsou například asistenti. To, jak dobře a kvalitně pracují. Často mě až dojímá, jak pečlivě se starají o naše klienty, to že jim jejich osud není lhostejný. To jsou situace, kdy jsem hrdá, protože vím, že jsem na správném místě. Takové situace vám dodají sílu a řeknou, proč jít dál.
V čem je, podle Vás, PROSAZ výjimečný oproti jiným organizacím?
Nemohu a nechci porovnávat, ale z hlediska domácí zdravotní péče jsme zcela odlišní od konkurence tím, že máme krásně propojený zdravotní a sociální obor. Navíc jsou tu naše dlouholeté zkušenosti.
Co předcházelo Vaší cestě do PROSAZu?
To je velmi zajímavá otázka. Během jedné směny v bývalém zaměstnání mi kamarádka poslala odkaz s nabídkou práce, já zareagovala a, jak vidíte, jsem zde 😀
Co Vás přimělo věnovat se právě domácí péči?
Domácí péče je úžasná v tom, že když jdete k pacientovi, máte vyhraněný čas přímo pro něj, nemusíte v tu chvíli řešit jiné lidi. Jste to prostě jen vy a jeden pacient. Navíc jsem se naučila být velmi samostatná.
Jakou změnu nejčastěji vidíte u lidí, kteří využívají Vaše služby?
Například v hojení ran, ale největší změny se dějí po psychické stránce. Ta je nedílnou součástí kvalitní léčby u pacientů. Když vidím, že začnou mít radost ze života, těší se na nás, to je, co nás inspiruje.
Práce se seniory a zdravotně postiženými bývá náročná. Dá se u ní i zasmát?
Tak určitě je náročná, ale my jsme parta profesionálů. Náročné situace zvládáme a zasmát se u toho, co děláme, se rozhodně dá. Dovoluji si za svůj tým říct, že je to jeden z předpokladů při přijímacích pohovorech. Člověk musí být pozitivně naladěný.
Co Vás naposledy rozesmálo?
Já se snažím smát pořád, ale naposledy mě rozesmála svým vtipem naše staniční sestra Bára Beránková. Nechci to však dál rozebírat, je to naše ,,sesterské“ tajemství. 😀
A rozplakalo?
Naposledy jsem kvůli práci plakala, když mi volal syn jedné naší pacientky, že zemřela. Děkoval PROSAZu za péči o maminku. To jsou takové situace, kdy si pobrečím a ano, přestože to někdy bolí, utvrzuji se v tom, že chci tuhle práci dělat.
Součástí té práce je i odchod pacientů. Dá se na to zvyknout?
Nemyslím si, že se na to dá zvyknout. Spíš jsou situace, kdy víte, že ten pacient byl tak nemocný, že odchod byl pro něj tou nejlepší cestou. Vždy to ve mně ale zanechá jisté mravenčení. Člověk se snaží být maximálně profesionální, ale já osobně jsem si na to nikdy nezvykla.
Když přijde tato část života, umíme ji uchopit a musíme si s ní umět poradit. Popravdě, je tam mnoho aspektů, které musí být splněny, ale já jsem velký propagátor domácí paliativní péče. Pokud mohu mluvit za svůj tým, odchodem pacienta jsme si prošli všichni a vždycky jsme to profesionálně zvládli.
Jak odpočíváte?
Ráda jezdím s rodinou na výlety, například hory jsou pro mně velká forma odpočinku. Chodím na cvičení jógy a v neposlední řadě je to žehlení. U toho aktivně odpočívám.
Co Vám v životě dělá radost?
Moje děti, to je má obrovská životní radost.
Jaké jsou největší výzvy, které v domácí zdravotní péči dnes vidíte?
Rozšíření výkonu o vybavení, jako je domácí plicní ventilace, domácí dialýza, paliativní péče.
Na co se v PROSAZu nejvíce těšíte do budoucna?
V PROSAZu se těším z každého dne, kdy mohu být jeho součástí a zkoušet změnit svět. Do budoucna se těším a pevně věřím v rozvoj domácí zdravotní péče.
Proč by lidé měli PROSAZ podpořit nebo se o něj zajímat
Jde o to lidé – lidem. Musíme pomáhat, naše společnost by se měla více zaměřit na pomoc tam, kde je to akutně potřeba. Je velké množství lidí, jež opravdu naši pomoc potřebují. Týká se to nás všech a je jedno jestli mluvíme o sociálním nebo zdravotním oboru.
Jak může veřejnost či dobrovolníci pomoci?
Otevřít oči a uvědomit si žalostnou situaci, kdy není postaráno zdaleka o všechny, šířit osvětu o potřebě pomáhat druhým. Někdy mám pocit, že svět se přestal o druhé zajímat. Je nutné rozšířit naše řady, protože každá pomoc se počítá a je jedno, jestli malá nebo velká. Jde o to, jak je podaná. Nejdůležitější je dělat to s otevřeným srdcem, protože tuto práci bez lásky dělat nejde.
Já chápu, že ne každý to zvládne, lidé však mohou pomoci i finančně nebo materiálně.
